Pěstování krmné mrkve
Pokud chceme zkrmovat mrkev zvířaty, je nutné se orientovat na odrůdy, vyšlechtěné k tomuto účelu, tzv. krmné mrkve. Jejich předností proti odrůdám pro lidskou výživu, které se vyznačují lákavou barvou a tvarem, je především daleko vyšší výnos kořene s vyšší sušinou a nižším obsahem vodorozpustných cukrů. Vyšší obsah sušiny umožňuje velmi dobrou skladovatelnost v běžných podmínkách, jako jsou sklepy, krechty a pod. Současné odrůdy mrkví pro lidskou výživu vzhledem k nižšímu obsahu sušiny a vysokému obsahu cukrů vyžadují pro dobrou uchovatelnost klimatizované sklady. Je třeba dodat, že tak vysoký obsah cukrů, jaký vykazují současné odrůdy oranžové mrkve určené pro lidskou výživu je pro zvířata nevhodný. Při dlouhodobějším zkrmování, případně ve vyšších dávkách totiž způsobuje nadměrný přísun cukrů (v nefyziologickém množství) zbytečnou zátěž organismu, narušuje pochody v trávicím traktu zvířat, narušuje rovnováhu minerálních látek v organismu atd.

Naše tradiční odrůda krmné mrkve TÁBORSKÁ ŽLUTÁ má kořen středně dlouhý od 12 do 26 cm, převážně válcovitě kuželovitý, žlutý, zakončení kořene pološpičaté, někdy s tupou špičkou. Dužina je převážně intenzivně žlutá, vyskytují se však (až jedna třetina) kořeny oranžově žluté. TÁBORSKÁ ŽLUTÁ dává vysoké výnosy kořenů (70 až 100 t/ha) se středním obsahem sušiny a cukru a nižším obsahem karotenu (1 – 3 mg/100 g sušiny). Je odolná proti chorobám, proti krátkodobému zamokření, nebo naopak vůči suchu. Její výhodou je ekologická nenáročnost a odolnost proti vybíhání.

Krmná mrkev TÁBORSKÁ ŽLUTÁ je šťavnaté krmivo, které zvyšuje stravitelnost celé krmné dávky. Zvláště cenné jsou její velice příznivé dietetické účinky a biologická hodnota, která ji předurčuje především ke zkrmování plemeníkům, sportovním koním a v neposlední řadě drobným hospodářským zvířatům (králíci, slepice atd.). Je méně náročná na prostředí než krmná řepa. Snáší suché půdy, nevhodné jsou zamokřené půdy. Velmi dobře se uplatňuje v nížinách v sušších oblastech, kde se nedaří krmné řepě a ve vyšších polohách, protože asimiluje i při nízké teplotě. Velmi dobře snáší chladno a mrazy až do –5°C. Pěstovat je ji možné jako hlavní plodinu, či podplodinu. Vhodná krycí plodina je především mák, řepka, je možné ji vysévat i do obilovin.

Výsev krmné mrkve TÁBORSKÁ ŽLUTÁ provádíme časně zjara do půdy vyhřáté na 5°C v čisté kultuře. Sejeme do dobře připravené půdy secími stroji s běžným výsevným ústrojím v množství 3 – 5 kg/ha, řádky volíme podle mechanizace, kterou máme k dispozici pro sklizeň, zpravidla se jedná o 30 – 50 cm. Hnojíme v dávce 60 – 100 kg N/ha, 30 – 50 kg P/ha a 100 – 120 kg K/ha. . Po zasetí přiválíme, po vzejití je samozřejmě vhodné plečkování, ale v současné době jsou povoleny velmi účinné herbicidy proti širokolistým i lipnicovitým plevelům, takže porost lze udržet v bezplevelném stavu po celou dobu vegetace. Jedná se přípravky např. AFALON, FUSILADE SUPER apod. V případě, že porost je v řádcích příliš hustý, převláčíme ho naostro lehčími branami (napříč řádků) v době kdy má mrkev 3 – 4 pravé listy. V průběhu vegetace aplikujeme insekticid proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy ohrožují skladovatelnost mrkve. Sklizeň provádíme obvykle v první polovině října, kdy kořeny jsou již vyzrálé. Nať seřezáváme a kořeny ukládáme do přepravek, beden, nebo volně do skladovacích prostorů. Objekty určené pro skladování krmné mrkve vybíráme podle možnosti udržení stálé nízké teploty a dostatečné vlhkosti. Vhodné jsou sklepy, bramborárny a podobně. Uložená krmná mrkev snáší i teploty pod bod mrazu, ale bez výkyvů, vlhkost je třeba vyšší než u brambor. Optimální teplota při skladování je 1°C a relativní vlhkost 95%.

Pěstování česneku
Naše odrůdy česneku TANTAL a TRISTAN jsou modré paličáky pro podzimní výsadbu v příznivých i méně příznivých podmínkách. Byly vyšlechtěny v roce 1988 z krajových odrůd následnou kultivací in vitro a selekcí viruprostých regenerantů na šlechtitelské stanici TAGRO Červený Dvůr s.r.o, ve spolupráci s VÚRV Olomouc. Vegetační doba je 260 dnů u TANTALU , odrůda TRISTAN je o 5 dnů pozdnější. Odrůda TANTAL je vhodnější do vyšších poloh.

Česneky TANTAL a TRISTAN jsou prosté viru žluté proužkovitosti cibule (OYDC), nejsou však vůči němu odolné. Odrůdy mají zvýšenou odolnost proti houbovým chorobám (Bortytis fusárium) a velmi dobrou skladovatelnost (200 dnů v nevytápěném, větratelném skladu). Jsou odolné proti vymrzání.

Česnek – ozimý paličák neklade zvláštní nároky na půdu ani předplodinu, nemá však následovat dříve než 5 let po cibulovině. Zařazujeme jej do II. tratě, potřeba živin v kg na 1 ha: P 15 – 35, K 50 – 100, N před výsadbou 60 kg, v přihnojení 30 kg/ha. Nejvhodnějším obdobím podzimní výsadby je konec října až začátek listopadu. Stroužky mají do zimy zakořenit, listy však nemají prorůst půdou. Sázíme do hloubky 5 – 6 cm, do vzdálenosti 10 – 15 cm od sebe. Při 30 cm meziřádkové vzdálenosti se na 10 m2 spotřebuje 250 – 370 stroužků, tj. 1,0 – 1,5 kg sadby. V případě širších řádků úměrně méně. Před výsadbou česneku je vhodné sadbu namořit proti houbovým chorobám vhodným přípravkem (např. ROVRAL FLO)- namáčením po rozloupání cibulí v suspenzi fungicidu po dobu 20-30 minut. Stroužky se mohou ihned vysazovat. Nedoporučujeme dělit cibule a mořit stroužky déle než 7 – 10 dnů před výsadbou.

Brzy na jaře, ještě před vzcházením česneku je možné použít herbicidy na ochranu proti širokolistým plevelům (např. STOMP 400 SC ). Jak stoupnou teploty na 10oC je nutné provést ochranu porostů česneku proti houbomilce česnekové bez ohledu na to jak česnek začíná vzcházet. Po 14 dnech postřik opakujeme. Používáme přípravky uvedené v metodikách (např. KARATE 2,5 EC apod.). Během vegetace provádíme kultivaci - rozrušování půdního škraloupu a odstraňujeme plevele. V případě zaplevelení trávovitými pleveli nebo pýrem je možné i během vegetace použít herbicidy (např. TARGA SUPER) k jejich likvidaci. Za suchého jara je prospěšná závlaha ve 2 dávkách po 20 – 30 mm, před sklizní se nejméně 3 týdny nezavlažuje. Doporučujeme odstranit vyrašený květní stvol vytažením z rostliny, (odřezáváním dochází k přenosu viróz) a tím odstranění toulce s pacibulkami. Zákrok zvyšuje výnos cibulí o 15 – 20%.

TANTAL i TRISTAN se obvykle sklízí v měsíci červenci. Zralost signalizuje napřimování spirálovitě stočených květních stvolů, které byly pro tento účel na pár rostlinách ponechány. Česnek se nesmí nechat přezrát, jinak se snižuje soudržnost cibulí a sklizeň se stává problematickou. V lehkých půdách se cibule při sklizni vytahují, v těžších podorávají a sbírají. Po sklizni se česnek se suší s natí, nebo alespoň s její podstatnou částí zavěšený ve svazcích, nebo na roštu s prouděním vzduchu. Po proschnutí se zkrátí stvol na 3 – 5 cm, nať i kořeny. Výnos z 10 m2 je 5 – 8 kg cibulí.