štírovník bažinný
TRAJEKT
PŮVOD:
Štírovník bažinný TRAJEKT byl vyšlechtěn výběrem a vzájemnou hybridizací vybraných genotypů z oblasti nivních luk Táborska a Soběslavska spolu s genotypy ze Zemědělského výzkumu, spol s r.o. v Troubsku, s následnou tvorbou populace. Odrůda byla registrována v ČR v roce 2015. Udržovací šlechtění provádí TAGRO Červený Dvůr s.r.o.
POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:
TRAJEKT je jedno až dvousečná tetraploidní odrůda štírovníku bažinného, silně výběžkatá s povrchovými i podzemními výběžky až 50 cm dlouhých. Stonek je oblý, polovzpřímený, většinou dutý, listy široké obrvené, květenství žluté s načervenalým nádechem obsahuje kolem 10 ti kvítků. Semeno světle až olivově zelené, HTS 0,5 g. Odrůda je středně odolná proti chorobám. Výnos zelené a suché hmoty ve všech užitkových letech je středně vysoký.
POUŽITÍ:
Štírovník bažinný TRAJEKT je rostlina vlhkých a mokrých půd původem ze severní Evropy. Z toho důvodu je na jaře jeho vývoj pomalý a význam nachází ve vlhkých, zastíněných horských a pohorských loukách a pastvinách. Vytrvalost v loukách a pastvinách je vysoká, ale vychází z podmínek využívání porostu. Píce TRAJEKTU obsahuje vysoký obsah kondenzovaného taninu, který zvyšuje efektivitu využití dusíku v krmné dávce přežvýkavců. Pro svou toleranci ke kyselé půdní reakci je vhodným komponentem pícních směsí na rašelinných půdách. V těchto lokalitách se také dlouhodobě udržuje vysemeňováním. Vzhledem ke svým hustým nadzemním a podzemním kořenům, odolnosti vůči zamokření, nachází především uplatnění ve směsích pro zpevnění břehů vodohospodářských staveb, rybníků, potoků a vodotečí, což dokládají historické zkušenosti z Třeboňska.
SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:
Pro pěstování na semeno vyhovují štírovníku bažinnému TRAJEKT nejlépe vlhké lokality,
nevadí mu kyselejší půdy, nebo rašelinné pozemky. Pro semenné porosty jsou naprosto
nevhodné výsušné, slunné pozemky zaplevelené plevely, šťovíky a ostatními jetelovinami,
především jetelem bílým a jetelem zvrhlým. V osevním postupu jej po sobě pěstujeme za 4
roky a více, rovněž po ostatních jetelovinách za 4 roky a více. Dusíkem hnojíme krycí
plodinu, zpravidla obilovinu, startovací dávka pro TRAJEKT je do 30 kg N/ha. Dále je třeba
před setím dodat 50 kg P a 80-100 kg K/ha.
V zásadě lze říci, že existují dva způsoby pěstování štírovníku růžkatého TRAJEKT na
semeno: V čisté kultuře, nebo ve směsi s travami ozimého charakteru (kostřava luční, jílek
vytrvalý). Oba způsoby mají své výhody a nevýhody.
V současné době se jako nejlepší jeví jarní výsev 12-15 kg/ha osiva v čisté kultuře v
řádcích 0,20 - 0,25 m, do krycí plodiny se sníženým výsevkem. Nejvhodnější krycí plodinou
je jarní pšenice, senážní oves nejméně vhodný je jarní ječmen. U krycí plodiny je nezbytné
snížit výsevek (jar.pšenice a oves: 120-100 kg/ha, jar.ječmen max. 80 kg/ha ! ). Sejeme
kolmo, nebo šikmo na směr řádků krycí plodiny, povrchový výsev jetelákem je nevhodný.
Výsev porostu v čisté kultuře bez podsevu nelze doporučit, neboť herbicid, který štírovník
růžkatý toleruje - MCPB proti širokolistým plevelům je málo účinný. Po sklizni krycí plodiny
ihned odstraníme slámu a na podzim provedeme strništní seč, která je nezbytná pro dobré
přezimování porostu. Po celou dobu vegetace sledujeme výskyt hrabošů, v případě jejich
přemnožení musíme sáhnout k ochraně. V případě silného výskytu jednoděložných plevelů
(pýr, jílky, ježatka apod.) můžeme aplikovat graminicidy. Sklizeň semene provádíme
zpravidla z druhé seče. První seč sklízíme v době počátku květu. Před květem v 2. seči je
nezbytné aplikovat přípravky proti třásněnce štírovníkové (Odontothrips loti) insekticidy
podle metodiky. Bez tohoto zásahu nelze očekávat uspokojivou sklizeň semene. Sklizeň
bývá ztěžována nestejnoměrným zráním. Pukavostí lusků není tak intenzivní jako u
štírovníku růžkatého. Porost je nutné před sklizní desikovat. Určení vhodné doby sklizně
není snadné, je třeba posuzovat jak stav lusků tak i vyzrálost semene. Obecně lze říci, že
desikujeme v době, kdy převážná část lusků dostala světlezelenou barvu , lusky již nejsou
šťavnaté a zasychají. Semeno musí být již nazelenalé barvy nechá se však nehtem
přerýpnout. Stav semene je pro určení sklizně rozhodující a neodpovídá vždy popsanému
stavu lusků, zvláště ve 2. seči. Přímou sklizeň můžeme provést kombajnem již za 3 dny po
desikaci. Pro omezení ztrát semen, která při puknutí lusku nepadnou na zem, ale zůstanou
zachyceny v posečené hmotě, by byla výhodnější dělená sklizeň - posečení porostu bez
desikace diskovou sečkou a následný sběr po proschnutí sklízecí mlátičkou. V tomto případě
musí být jistota stálého počasí, aby řádky proschly a bylo možné je sebrat vymlátit. Pokud
posečená hmota na řádcích vlivem nepříznivého počasí neproschne, dochází rychle k rozvoji
hub a plísní a semena, která většinou ještě nejsou vyzrálá, jsou napadena, což se projeví
především v nízké klíčivosti osiva. Ihned po sklizni je nutné osivo dosušit na minimálně 13
% vlhkosti. Klíčivost osiva po sklizni je zpravidla ovlivněna vysokou tvrdosemenností,
proto je nutné s touto skutečností počítat při uznávacím řízení. Výnosy osiva nejvíce
ovlivňuje průběh počasí a výše ztrát při sklizni a pohybují se od 50 do 300 kg/ha.
Semenářský porost zpravidla pěstujeme na jeden užitkový rok, ale je možné jej ponechat,
pokud není zaplevelen a počasí nám zabránilo jej dobře sklidit v prvním roce, i do druhého
užitkového roku. V tomto případě sklízíme na semeno již 1. seče.
Alternativou pěstování v monokultuře je založení semenářského porostu ve směsi s travou
ozimého charakteru, nejlépe kostřavou luční. Směs osiva: 5-8 kg kostřavy luční a 8 kg
štírovníku vyséváme obdobně jako v čisté kultuře do podsevu, je ale možné jej založit i bez
krycí plodiny. Nehnojíme dusíkem, abychom nepodporovali růst a konkurenci kostřavy
luční. Semenná sklizeň se provádí zásadně z 2 seče, po seči ale hubení třásněnky
samozřejmě provedeme. Při sklizni se kostřava luční působí jako podpůrná rostlina a
usnadňuje posečení a výmlat štírovníku. Výnos osiva je závislý na zastoupení rostlin
štírovníku v porostu, na vývoji počasí v době sklizně.